Se stávající „betonovou" koncepcí jezů Páleník nesouhlasí. Místo toho by Labe rozdělil na dvě ramena. „Jedno by sloužilo lodní dopravě, druhé by se ponechalo přírodě," navrhuje Páleník.

Co říkáte na výrok poslance Jaroslava Foldyny, že se jezy staví déle než pyramidy v Egyptě?

Na jednu stranu se mi to přirovnání k pyramidám velmi líbí. Jezy totiž potřebujeme asi stejně jako pyramidy. A stejně jako pyramidy by byly pomníkem, na který bychom se museli všichni složit, ale užitek by přinesly jen faraonovi a jeho blízkým. Jiný účel by neměly.

O setkání na kterém padl zmíněný výrok čtěte více: Egypťané postavili rychleji pyramidy, než my jez na Labi

A na druhou stranu?

Toto přirovnání má i druhou rovinu. Pan Foldyna vlastně volá po zrušení právního státu a liberální demokracie, po nastolení autoritativního režimu pevné ruky. Těžko uvěřit tomu, že by mu nebyl znám stav věcí. Dobře musí vědět, že se jezy nestaví. Zatím o nich není vůbec rozhodnuto. Jistá skupinka podnikatelů jezy navrhuje a nyní se rozhoduje, zda se jejich návrh bude, nebo nebude realizovat. S jezy byli již asi pětkrát vyhozeni dveřmi, ale opět nám s nimi lezou oknem.

Jak dlouho už se kauza táhne, kdy poprvé jste se dal do boje proti stávající variantě, navrhované ministerstvem dopravy?

Už přes 20 let Přátelé přírody usilují o důslednější ochranu našeho přírodního bohatství, o efektivnější vynakládání prostředků ze státního rozpočtu a o účinnější pomoc lodní dopravě. Bojem bych to nenazýval. Monitorujeme situaci, informujeme veřejnost, podáváme připomínky a navrhujeme šetrnější, levnější a efektivnější řešení. Pokud zde probíhá nějaký boj, je to boj betonářů za beton, boj proti ochraně přírody a boj proti šetrné variantě.

Mohl byste tedy nějak rekapitulovat ve stylu, „tak šel čas"?

Když po roce 1989 padla nesmyslná přeprava uhlí z Lovosic do Chvaletic po Labi, oprášili „jezaři", tedy projektanti a stavitelé vodních děl, svůj nerealizovaný nápad z hluboké totality 70. let minulého století. Přehrady na Labi už ale neměly sloužit svému původnímu účelu přispět k zabezpečení energetické soběstačnosti socialistické vlasti. Najednou měla být účelem téhož projektu podpora svobodného obchodu s kapitalistickým světem prostřednictvím nákladní lodní dopravy. Jelikož se změnou režimu došlo k takřka zázračné přeměně Labe, kdy se z polomrtvé stoky stala živá řeka s ohromující biodiverzitou, začalo podléhat povolení stavby souhlasu ministerstva životního prostředí. Toto je klíčová okolnost, kterou lobby prosazující jezy na Labi nechce slyšet. Jezaři odmítají přijmout, že MŽP za posledních 20 let již několikrát vydalo k návrhu jezů na Labi nesouhlasné stanovisko a tím je de facto zamítlo.

Čtěte také: Dopravu na Labi má zachránit jez

Jaká je situace nyní?

Pokud jde o stávající variantu, s tou přišlo Ředitelství vodních cest (ŘVC) v roce 2005 a od té doby utratilo z našich daní půl miliardy korun tzv. na přípravu projektu. Již 12. rok tedy pracují na dokumentaci hodnocení vlivů stavby na životní prostředí (EIA) a stále ji nemají hotovou. Být pracovníkem ŘVC je skutečně skvělý job! Chtěl bych velmi zdůraznit, že toto pachtění ŘVC jsme nezdrželi doslova ani o jeden den! Jednak zdržovat v žádném případě nechceme, jednak ani nemáme jak. Jestli někdo zlepšení plavebních podmínek na Labi zdržuje, je to ŘVC. A to tím, že trvá na realizaci „betonové" varianty. Podle našich informací podléhá tato státní instituce zcela vlivu betonářské lobby. Konkrétně záhadné ČPVS tedy České plavební a vodocestné sdružení.

Do boje proti jezům se zapojily i další spolky, je to pomoc?

O tom mi není nic známo, pokud pískání na píšťalky a pouštění papírových lodiček nepovažujeme za „boj" proti jezům.

Co říkáte na občasné výpady, že Přátele přírody platí německá železnice?

Mám-li toto tvrzení nazvat přesným výrazem, je to sprostá lež. Prakticky sto procent našich příjmů tvoří dary a členské příspěvky. Ti, kdo tyto pomluvy šíří, na sebe hodně prozrazují. Především je vidět, jací jsou to lidé. Kdo uplácí anebo se nechává uplácet, má za to, že „to přece dělají všichni". Není to ale pravda. My jakékoli nabídky na štědrý sponzorský dar výměnou za vstřícnější postoj kategoricky odmítáme. Konkrétně mohla být naším sponzorem firma SCES, která pro ŘVC zajišťuje dokumentaci EIA na plavební stupeň Děčín, ale tuto nabídku pana Horáka jsem odmítl.

Jak tedy navrhujete zlepšit splavnost Labe?

Je paradoxní i tragické, že recept na zlepšení plavebních podmínek bez stavby jezů vynalezlo samo ŘVC. Ale nejspíš proto, že se toto řešení obejde bez jezu, odmítá jej coby prodloužená ruka ČPVS realizovat. Důvodům, které uvádí, se ani nechce věřit. Jedním z nich je například údajná potřeba pořízení vysílaček. Žádné nejsou třeba, ale mají-li se jezy stavět jen kvůli nim, jsme ochotni se na jejich pořízení složit a chudákům rejdařům je věnovat.

Jak tedy zní onen recept?

Princip je ŘVC znám déle než 20 let a spočívá ve snížení podélného sklonu řeky. To by bylo doplněno podélným rozdělením řeky na dvě ramena v délce několika kilometrů se dvěma říčními ostrovy mezi nimi. Jedno rameno by sloužilo lodní dopravě, druhé by se ponechalo přírodě. Pokud by se tato ramena vytvořila u Malého Března a u Křešic, během několika let by na těchto úsecích vzniklo něco jako divoká řeka. Poměrně rychle a také levně by to vyřešilo občasné problémy rejdařů s malou vodou. Výrazně by zde vzrostla i biodiverzita. Jsem přesvědčen o tom, že by se zejména říční ostrovy rychle staly jedněmi z přírodně nejcennějších lokalit ČR. Mít mezi Ústím a Děčínem lužní lesy a kus divoké řeky s řadou vzácných rostlin a živočichů je vyšší hodnota než přesunout na lodě desetiny procenta nákladní dopravy a zvýšit provoz na Labi ze dvou lodí za den na šest.

Kontejnerové lodě, moderní, to je přesně To, jak to zjednodušeně řešeno vypadá?

Pokud jde o lodní park českých rejdařů, shodnu se s panem Foldynou, že používají spíše šrot než lodě. Za posledních 27 let si nepostavili prakticky žádnou novou loď, protože naletěli slibům jezařů, že jejich situaci vyřeší stát stavbou jezů. Jejich logika je stěží uvěřitelná. Podle ní máme všichni zaplatit spoustu miliard ze svých daní za stavbu zbytečných jezů, aby si rejdaři mohli začít vydělávat na moderní lodě, které ovšem jezy vlastně ani nepotřebují.

Přečtěte si další rozhovory s Marianem Páleníkem: Páleník: Ekoterorista je virtuální výmysl naši kmotrů

Páleník: Proč se zajímám o ekologii? Četl jsem Ferdu Mravence

Páleník: Žaloby zdržely dálnici jen o deset procent