Klimatická změna může snížit světové HDP o pětinu, dopadne i na Česko

Vliv na světové hospodářství se pokusila vyčíslit studie vědců z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu. Ti ji v dubnu publikovali v prestižním vědeckém časopise Nature.

Nejvíce zasažené budou podle této analýzy tropické země. Mezi nimi paradoxně také ty, které do ovzduší vypouštějí méně skleníkových plynů než průmyslově vyspělejší část světa. Jde o státy, které mají nejméně prostředků na to, aby se dopadům klimatických změn přizpůsobily.

„Předpokládá se, že země, které jsou za změnu klimatu nejméně odpovědné, utrpí ztrátu příjmů o 60 procent vyšší než země s vyššími příjmy a o 40 procent vyšší než země s vyššími emisemi,“ citovala agentura AFP spoluautora studie Anderse Levermanna.

Příjmy kontinentální Evropy by mohly klesnout nejčastěji mezi 10 a 20 procenty. Například u Německa mohou být v roce 2050 nižší o 11 procent proti jejich potenciálu. Dopad na Francii studie odhaduje ve výši 13 procent.

Česko studie přímo nezmiňuje. Analytik Tomáš Protivínský z think tanku IDEA a projektu Fakta o klimatu předpokládá, že klimatická změna může stát připravit asi o deset procent hrubého domácího produktu ročně.

„Pro porovnání výdaje na důchody v Česku se pohybují kolem devíti procent HDP. Budoucí dopady klimatické změny mohou být tedy ještě vyšší než současné výdaje na důchody. Náklady na pořízení mediálně diskutovaných 24 stíhaček F-35 jsou 150 miliard korun, tedy přibližně dvě procenta HDP. Potenciální dopady klimatické změny by mohly být obrovské,“ míní Protivínský.

Oteplení planety bude mít vliv na lidské zdraví, což zatíží nejen zdravotnické systémy zemí, ale zároveň se negativně podepíše na produktivitě práce. Zasažené budou také zemědělství nebo lesnictví. V důsledku častějšího extrémního počasí by mohlo docházet k potřebě nákladnějších oprav infrastruktury.

Autoři upozornili, že studií vyčíslené dopady mohou být ještě podhodnocené. Například podle Boba Warda z Granthamského výzkumného institutu pro změnu klimatu a životní prostředí v Londýně je mohou navýšit škody spojené s růstem hladiny moří či úbytkem hlavních tropických lesů, s nimi studie nepočítá.

Němečtí vědci ve své práci uvedli, že k výrazným škodám na světovém hospodářství dojde v následujících 26 letech bez ohledu na to, jak razantně lidstvo sníží emise skleníkových plynů.

Neznamená to však, že by státy a společenství měly na boj s klimatickou změnou zcela rezignovat. Opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů mohou pomoci k tomu, aby škody nebyly ještě větší, a to hlavně ve druhé polovině století.

S tím souhlasí i Protivínský. „Budoucí dopady zásadně závisí na našich dnešních rozhodnutích a na přijímaných klimatických opatřeních,“ míní. Jejich přínos podle něj bude vyšší než náklady, které na ně bude třeba vynaložit.