O tom, že se církev znovu pokusí získat do svého vlastnictví kroměřížský Libosad, byla jasno loni v srpnu – půl roku poté, co arcibiskupství od státu převzalo zámek a přilehlou Podzámeckou zahradu.

„Olomoucké arcibiskupství podalo žádost o přezkoumání vlastnictví Květné zahrady. Jsme přesvědčeni, že tento areál tvoří celek a funkční souvislost s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou, a proto by se i na ni měly vztahovat restituční nároky olomouckého arcibiskupství,“ potvrdil tehdy mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.

V listopadu pak ale zástupci církve požádali o to, aby věc Květné zahrady projednávali jinde, než v Kroměříži. Důvodem byla podle mluvčího možná emocionální zainteresovanost soudců.

Součástí letošních oprav holešovské Zámecké kovárny jsou restaurátorské práce zaměřené na podlahy, dveře a zárubně.
V Holešově restaurují zámeckou kovárnu

„Myslíme si, že je to velmi citlivá a sledovaná kauza. Propojení s Květnou zahradou je ve městě u všech obyvatel velké, je to místo, které pro ně má pochopitelně velký význam. Kvůli objektivnímu pohledu zbavenému emocí je podle nás vhodné, aby se to řešilo jinde než v budově, ze které je do Květné zahrady přímo vidět,“ vysvětlil Jiří Gračka.

V minulých týdnech se ale církev dočkala verdiktu: kauzu si kroměřížský okresní soud ponechá.

„Žádost byla projednána a zamítnuta, takže ta stání budou probíhat v Kroměříži,“ potvrdil mluvčí arcibiskupství.

Nešlo podle něj však o zásadní faktor.

„Chtěli jsme spíše prověřit možnosti. Nabyli jsme dojmu, že se jedná o dost emoční záležitost a nějaké odstřihnutí od toho místa by mohlo přispět ke zklidnění atmosféry,“ dodal Jiří Gračka s tím, že se žádostí nechtěli nijak dotknout objektivity soudu a nemají nic proti tomu, aby se stání konala právě tam.

Kauza nejvýznamnějších kroměřížských památek: Arcibiskupského zámku, Podzámecké a Květné zahrady, které jsou součástí světového dědictví UNESCO, se táhne už pátým rokem. Přestože dříve církev avizovala, že tak neučiní, v rámci restitucí zažádala o navrácení všech tří objektů do svého vlastnictví.

V roce 2014 jí byl přiznán alespoň zámek, o rok později pak také přilehlá zahrada. Na jeho konci bylo pak rozhodnuto i o osudu další zahrady: církev převezme zámek včetně Knížecího domu, Mincovny a Podzámecké zahrady, nikoliv však Květnou. Jako zásadní problém se totiž ukázala provázanost historického areálu s novostavbami.

„Ty nelze vyčlenit a podle zákona o takzvaných církevních restitucích nesmějí být vydány,“ vysvětlovala tehdy mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Simona Juračková.

Dva týdny odkládané práce v kroměřížské Vodní ulici v pondělí konečně začaly. Jako první je nutné opravit kanalizaci, ze které prosakovala voda a nebylo tak možné bez opravy postoupit dál.
OBRAZEM: Opravy ve Vodní ulici začaly, práce potrvají až do září

Už na konci roku 2016 chtělo arcibiskupství kvůli nevydané zahradě stát žalovat, nakonec však na začátku loňského roku slavnostně převzalo alespoň zámek a Podzámeckou zahradu se slovy, že věc Květné zahrady není na programu dne.

Přestože stanovisko církve se v polovině roku znovu změnilo a žalobu se rozhodli podat, argumenty památkářů prý chápou.

„Na druhou stranu si však myslíme, že to nemůže mít přednost před zásadním faktem, že celý areál dříve patřil církvi a zároveň je velmi těsně propojený s nemovitostmi zámku, Podzámecké zahrady a dalšími objekty, které nám už byly vráceny. Přednost má mít určitě jednota a historické vlastnictví,“ upozornil už v listopadu mluvčí Arcibiskupství olomouckého.