Reálné cesty ven ale pravděpodobně není. Stávající legislativa, nedostatek pracovních sil a nezájem hrají proti těmto domům a Pražané mohou jen tiše přihlížet, jak jim mizí před očima.

Vila v Kozlovské  ulici č. 1388 se prodala za 100 000 000,- Kč.
V Praze se loni prodaly dvě stamilionové vily. Nejdražší byty jsou v centru

Ochrana existuje, ale je bezzubá

Logicky by podobné vily měl chránit odbor památkové péče magistrátu hlavního města Prahy (OPP MHMP). Ten dal ovšem od ochrany ruce pryč kvůli nedostatečné legislativě. "Podobné případy můžeme posuzovat jen z hlediska ochranného pásma Pražské památkové rezervace, v němž se tyto vily nacházejí," říká tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman. Jeho slova potvrzuje i Kateřina Bečková z Klubu za starou Prahu.

Vila na Petřinách, vila redaktora Jíšeho na Smíchově, vila v ulici Nad Bertramkou či Pod Lipkami. To je jen úzký výběr z mnoha domů, které měly tu smůlu a nebyly prohlášeny za kulturní památku ani nestály na plošně chráněných územích. Památkáři z Národního památkového ústavu, OPP MHMP, Klubu Za starou Prahu ani ministerstva kultury už jim nemohli pomoci.

Vila Radovana Krejčíře.
Krejčířova vila v Černošicích chátrá. Dům za 100 milionů stále nikdo nechce

"OPP MHMP nemohl posoudit případy z hlediska zájmů státní památkové péče jinak než jako přípustné bez podmínek, neboť odstranění objektů nenarušilo hodnoty Pražské památkové rezervace," zní z magistrátu. Národní památkový ústav se přidává: "Pokud daná budova nemá nějakou formu ochrany, a to ať už individuální, nebo plošnou, nelze využít žádný postup, který by byl v souladu se zákonem," potvrzuje mluvčí NPÚ Andrea Holasová.

Magistrát, stejně jako NPÚ, může ve svém odborném stanovisku pouze upozornit na architektonické, urbanistické a umělecké hodnoty. Víc nemůže nic a úřední kolečko pokračuje na stavební úřad. "V těchto případech je možné pouze apelovat na příslušné stavební úřady, aby při svém rozhodování dodržovaly Úmluvou o architektonickém dědictví Evropy a zohledňovaly kvalitu jak jednotlivých objektů, tak dotčených lokalit," stěžují si z magistrátního odboru památkové péče.

Quadrio Praha.
Navštivte běžně nepřístupné vily, paláce či továrny

Památkářštější než památkáři

Samotný souhlas k demolici vydává stavební úřad příslušné městské části. Ten, když vidí přípustné stanovisko od památkářů, s demolicí obvykle souhlasí. "Pokud mají stavební úřady povolení od památkářů, tak už k uměleckým hodnotám nepřihlíží. Byly by památkářštější než památkáři a šly by proti jejich odbornému stanovisku," vysvětluje praxi Kateřina Bečková z Klubu za starou Prahu.

Pražským deníkem oslovení odborníci se shodují, že v Česku o památkách menšího významu nerozhodují památkáři, ale stavební úřady, které nerespektují mezinárodní úmluvy, smysl pro urbanistickou celistvost ani památkové hodnoty. Zákon je bezzubý a památkáři se o něj v těchto případech nemohou opřít. Historik architektury Zdeněk Lukeš se domnívá, že by stálo za to, aby novela památkového zákona počítala s kategorií regionálních památek. Tam by prý bylo možné chátrající vily mimo památkové zóny zahrnout. "Taková databáze by byla prospěšná," řekl.

Vila redaktora Karla Jíšeho.
Praha nebrání demolici unikátních vil. Na vině je i nedostatek památkářů