Kliknutím zvětšíteVíme, komu patřil „Poklad z Roztok u Povrlů“, oznámilo koncem minulého týdne ústecké muzeum. A německé seniory Anneliese Kysit (82) a Friedricha Hegenbartha (77) u nalezených předmětů historici představili.
PO VÍCE NEŽ SEDMDESÁTI LETECH
Sourozenci si poprvé prohlédli věci, které na sklonku druhé světové války jejich rodiče ukryli. Ty pod podlahou domu v Roztokách loni objevili jeho současní majitelé. „Dnes poprvé je vidíme poté, co jsme museli Roztoky na přelomu let 1945 a 1946 opustit,“ prozradila žena.
V době ukrytí věcí bylo pánovi tři a paní 11 let. „Oba byli přítomni uschování předmětů ve skrýši. Byla tu stará mýdla, rodinné snímky, hrnec na vaření, dobové noviny, oblečení maminky Anneliese, vojenský kufr se jménem Hegenbarth a nikdy nenošené boty,“ přiblížil ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.
Předměty posléze prozkoumali pracovníci muzea, kterým se podařilo najít i oba seniory. „Nález z Roztok nazýváme pokladem s nadsázkou. Nejde o klenoty. Věci jsou pro nás cenné proto, že ukazují, jak tehdy lidé žili, jaké předměty denní potřeby užívali,“ řekl historik Martin Krsek. Ten s Houfkem oba pamětníky s jejich blízkými do jejich bývalého rodiště v domě v Roztokách doprovodil.
Po skrýši s „pokladem“ šlapaly nevědomky 73 let čtyři generace majitelů staré chalupy v Roztokách u Povrlů. Až loni na podzim se pod podlahou obývacího pokoje podařilo najít šest truhlic s věcmi ukrytými koncem druhé světové války. Nález byl předán pracovníkům ústeckého muzea.
„Zvětšovali jsme místnost v patře a bourali příčku. Přítel je hledač pokladů, tak říkal, že se podívá pod prkna podlahy, když už je vše tak rozbourané. Překvapivě tu ale objevil cosi jako poklop, no a když ho nadzvedl, opravdu poklad našel,“ popsala nález spolumajitelka domu Natálie Žáčková.
TROCHU JINÝ POKLAD
„Ovšem obecné představě pokladu se nález vymyká,“ doplnil ji Houfek. „Představte si šest různě velikých truhel a hrnec. To vše obsahovalo hlavně textilie, ať už oblečení, ložní prádlo či nepoužité látky,“ popsal Krsek. „Za druhé světové války či v letech po ní to ovšem velký poklad byl,“ řekl ředitel muzea.
Oblečení a obecně textil tehdy bylo možné získat na omezený příděl, tzv. na lístky. „V tomto depotu to byl z dobového pohledu ceněný užitečný majetek,“ zhodnotil nález Krsek. Vedle textilií obsahovaly truhly boty, pneumatiky na kola, rodinné a vojenské snímky i kvalitní starou pláštěnku.
Před odchodem do Německa žili Hegenbarthovi společně s českou rodinou, která se do jejich domu nastěhovala na sklonku války. „Babička se sem stěhovala v květnu 1945 a ještě tu asi půl roku žila s původními německými majiteli, než šli do odsunu. Ani si tu situaci nechci představovat,“ podotkla matka nálezkyně Jarmila Žáčková. A Anneliese dodala: „Stěhovali jsme se tenkrát k Berlínu.“
Před dvěma lety se muzeum v Ústí podílelo i na vyzvednutí tzv. liboucheckého pokladu. Přijel ho krátce před smrtí odkrýt syn původních majitelů Rudi Schlattner. Depot z tajné místnosti na půdě představoval stovky předmětů.
„Nález z Roztok je menší, méně pestrý. Textilie ukazují spektrum oblečení tuzemské rodiny. Umožní zrekonstruovat výbavu nevěsty v polovině 20. století,“ dodal Krsek.
15
5
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
