Pardubice - Sedmý extraligový titul v kariéře a šestý v dresu Třince dnes získal hokejový útočník Martin Růžička. Letošní úspěch byl pro něj mimořádný, neboť play off absolvoval s poraněným ramenem a v příštích dnech jej čeká operace. I tak se ale nejproduktivnější hráč v historii Ocelářů podílel na finálové výhře nad Pardubicemi. Jediný zásah v play off si schoval na důležitý šestý zápas proti Dynamu.
"Jsou to famózní pocity. Už jsem to říkal několikrát, i loni, tituly se nikdy neomrzí. Je to droga. Jakmile to někdo okusí, tak to chce zopakovat. protože pocit vítězství a celá ta cesta s týmem je něco neuvěřitelného a každý vám řekne, že to chce zopakovat. Letos jsme si to vydřeli silou vůle," řekl v rozhovoru s novináři Růžička, jenž hrál v sedmé finálové bitvě svůj 900. zápas v extralize.
Letošní cestu za titulem definoval jako brutální pohádku. "Co jsme dokázali, to se zapíše do historie. Tím, jak jsme tím prošli, jakým způsobem. Brutální vnitřní síla týmu. Měli jsme zraněné, prohrávali 0:3 se Spartou a pak tady stejně stojíme a máme pohár... Tým je vnitřně ohromně silný. Měli jsme spoustu zraněných klíčových hráčů a stejně jsme to dokázali. Je to neuvěřitelné, něco takového jsem snad ještě nezažil," uvedl osmatřicetiletý útočník.
Oceláři přišli v závěru základní části o elitního obránce Jakuba Jeřábka, v play off se poté zranili Martin Marinčin a Andrej Nestrašil. Fit nebyl ani Růžička, který úvod finále vynechal. Nastoupil až ve čtvrtém utkání.
"Mám trošku problém s ramenem. Bylo to pro mě brutálně náročné play off... Doktor, který se na to díval, říkal, že mám natrženou nebo utrženou rotátorovou manžetu, takže mě asi čeká operace. Ale je to finále. Říkal jsem si, že možná odstoupím úplně, ale po konzultaci s doktorem, který říkal, že už to horší být nemůže, jsem nastoupil," řekl Růžička.
Hrozně toužil pomoct. Jako ten, na něhož tým tolik spoléhá. "Mám nějakou úlohu v týmu, ale bohužel to nešlo. Nešlo pořádně střílet, ale jsem rád, že to nakonec padlo v tom šestém zápase, pomohlo to klukům. Ani nešlo o mě, já jsem tam byl pro kluky. A jsem rád, že jsme to dokázali."
S nepříjemným a výrazně omezujícím problémem bojoval podle svých slov už od konce základní části. "Tak jsem trochu trpěl. Pro kluky jsem tam chtěl být a pomoct jim. I když to bylo kostrbaté a moc to nešlo. Ale jsem rád, že to dopadlo. Ti kluci, co nahradili zraněné, do toho kopli a hráli skvěle. Mají skvělou budoucnost a ukázali, že tým má na čem stavět," ocenil.
Pohár však zvedl radostně nad hlavu celkem suverénně. "To je adrenalin," smál se. "Ale teď v noci to bude setsakramentsky cítit, to vím určitě," dodal vzápětí Růžička.
Třinec odehrál v play off všechny série na sedm zápasů, semifinále i finále rozhodl až v prodloužení posledního utkání.
"Každá série je ohromně těžká. A čím dál to šlo, tak to bylo těžší a těžší, jak nám odpadávali hráči. Vnitřní síla týmu je ale velká. To se buduje, to je charakter. Kluci to mají v sobě zabudované a ty nové se snažíme to naučit. Většina kluků to má, cítím to z kabiny a ta kabina je na stejné notě. Takové zápasy nevyhrají jednotlivci, ale celý tým. Nějaká naše aura tam je. Člověk ale musí být pokorný a pracovat, aby neurazil štěstí," zdůraznil berounský rodák.
Osud jeho týmu visel na vlásku několikrát, nejvýrazněji však v šestém semifinále proti Spartě, kdy Daniel Voženílek vyrovnal dvě desetiny sekundy před vypršením základní doby. "Brutál, prostě brutál... Byly jsme dvě desetiny od vyřazení, něco neuvěřitelného. Na to se bude dlouho vzpomínat. Celkově nám ten obrat se Spartou dodal spoustu síly a energie, začali jsme si věřit," řekl Růžička.
Slezané hráli šesté finále za sebou. Jen v roce 2018 prohráli s Brnem, poté už pouze vyhrávali. A získávali nepřenosné zkušenosti. "Každý takový zápas jako dnes nám vždy pomůže a pomohl i v minulosti. V play off ale nikdy nevíte. Musíte být pokorní a to jsme byli. A nakonec jsme byli odměněni. Možná mi to teprve naplno dojde později, nemohu tomu uvěřit, protože to bylo neskutečné play off," uvedl Růžička.
Symbolickou tečkou byl i vítězný gól v podání Davida Ciencaly, jenž přišel po polovině ledna při výměně za Richarda Pánika právě z Pardubic. "Famózní. Je to třinecký rodák. Jakmile přišel, hned zapadl, protože je to jeden z nás. Dal zlatý gól a asi si to nezasloužil nikdo jiný než on," podotkl Růžička.
Bez ohledu na zranění a vyčerpání se těšil na oslavy. "Každý titul se musí oslavit, už mám nějaký věk, ale věřím, že za to někdo zatáhne a my se přidáme," řekl Růžička. A ujistil, že jeho kariéra bude pokračovat. "Jasná páka. Jenom se dám dohromady zdraví. Přece po tomhle nebudu končit," dodal s úsměvem Růžička.
