OSVČ přijdou o vysoký příspěvek na bydlení, počítat se bude s celou průměrnou mzdou

Výše příjmu se osobám samostatně výdělečně činným pro dávky státní sociální podpory vypočítá jako jedna dvanáctina z příjmů za minulý či předminulý kalendářní rok (do 30. června se počítá s daňovým přiznáním za rok 2022 a od 1. července se již počítá s daňovým přiznáním za rok 2023).

Například tedy 400 000 / 12 = 33 333 Kč.

Avšak vždy se započítá nejméně 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Polovina průměrné mzdy se započítá také OSVČ, které jsou v režimu paušální daně. Aktuálně činí polovina průměrné mzdy 20 100 Kč. Od 1. července MPSV vždy vyhlašuje novou částku pro účely státní sociální podpory ve Sbírce zákonů na základě výsledků od Českého statistického úřadu.

Jestliže je tedy OSVČ v režimu paušální daně, započítá se jí pouze zmíněných 20 100 Kč. Tím pádem má šanci získat vysoký příspěvek na bydlení, jestliže jde třeba o jednotlivce žijícího v Brně, kde zaplatí za komerční nájem 1+kk třeba 18 500 Kč. Stejně tak může jít o OSVČ uplatňující paušální výdaje, které jim příjmy srazí na minimum.

Pro vznik nové dávky státní sociální pomoci, která má začít pro veřejnost fungovat od 1. července 2025, však již taková pravidla pro OSVČ platit nemají.

• Jak se bude příjem OSVČ počítat od 1. července 2025?
• Srovnání výše příspěvku na bydlení pro OSVČ
• Úřad práce začne kontrolovat majetek žadatelů o dávku

Zdroj: Depositphotos

Nově se bude OSVČ počítat jako příjem nejméně 100 % průměrné mzdy

Podle nového návrhu se má OSVČ započítávat při posuzování nároku na dávku minimálně 100 % průměrné mzdy, což je aktuálně 43 967 Kč. Tudíž OSVČ pak nedosáhnou na dávku vůbec, nebo jen v malé částce.

Úprava vychází z předpokladu, že OSVČ vykonávají samostatnou činnost za účelem zisku alespoň na úrovni průměrné mzdy.

Pro OSVČ, které jsou v režimu paušální daně, se bude započítávat průměrná mzda ve výši:

1. pásmo - 100 % průměrné mzdy

2. pásmo - 150 % průměrné mzdy

3. pásmo - 200 % průměrné mzdy

Srovnání výše příspěvku na bydlení pro OSVČ

Pokud bychom postupovali podle současných normativních nákladů a výpočetních pravidel, snížil by se OSVČ příspěvek na bydlení následovně:

Rok 2024

Příjem: 20 100 Kč (50 % průměrné mzdy dle MPSV)

Jednotlivec

Bydlení v Brně

Nájem i s energiemi: 18 500 Kč

Výše příspěvku na bydlení: 10 699 Kč

Rok 2025

Příjem: 43 967 Kč (pouze ilustrační hodnota)

Jednotlivec

Bydlení v Brně

Nájem i s energiemi: 18 500 Kč

Výše příspěvku na bydlení v nové dávce: 3539 Kč

Tip: Nepozvete úředníka domů? Můžete přijít o příspěvek na bydlení

Zdroj: YouTube.com / Ministerstvo práce a sociálních věcí

Nově budou žadatelé procházet také majetkovým testem

Příspěvek na bydlení navíc jako samostatná dávka úplně zanikne a sloučí se do úplně nové dávky státní sociální pomoci. Dávka státní sociální pomoci (DSSP) má zahrnovat přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. 

Skládat se má ze 4 složek: bydlení, živobytí, dítě a pracovní bonus.

Nepříjemnou novinkou pro žadatele bude také majetkový test. Úřad práce tak nově bude zjišťovat, kolik finančních prostředků mají žadatelé na účtech a v hotovosti. Dále se bude bude kontrolovat počet aut na jednotlivce a domácnost a počet nemovitostí. Více o majetkovém testu popisujeme v našem předchozím článku.

Cílem reformy dávek je převážně podporovat ty občany, kteří to opravdu potřebují a nemají aktuálně možnosti, jak si vylepšit majetkovou situaci vlastními silami. Naopak chce stát zabránit tomu, aby lidé s vysokými příjmy na dávky dosáhli, jako je tomu aktuálně například u příspěvku na bydlení.

„Na vysoký příspěvek na bydlení a další dávky mají nárok OSVČ v režimu paušální daně. Místo často vysokých příjmů (paušální daň se vyplatí u příjmů nad 700 tis. Kč ročně) se jim totiž do příjmů započítává pouze fikce poloviny průměrné mzdy (přibližně 20 tis. Kč měsíčně),“ popisuje aktuální stav návrh zákona.

Stejně tak návrh myslí na lidi, kteří by kvůli majetkovému testu přesouvali svůj majetek na jiné osoby. „Pokud majetek přesáhne stanovenou limitní hranici, nebude nárok na DSSP po dobu 6 měsíců od zamítnutí žádosti nebo od odejmutí DSSP. Smyslem této úpravy je zabránit účelovému jednání.“ Jde například o to, aby nebylo možné se uspořených finančních prostředků zbavit, např. převést je na bankovní účet jiné osoby mimo domácnost, a další měsíc opět nárok na dávku požadovat. 

Úřad práce tak bude kontrolovat majetky žadatelů v katastru nemovitostí, u bank a v registru vozidel. 

Žadatel rovněž bude muset podat prohlášení, že 12 měsíců před podáním žádosti o DSSP majetek nezcizil ani nepřevedl vlastnictví nemovitosti na jiné osoby, které nejsou členové domácnosti.

Kalkulačka příspěvku na bydlení pro rok 2024

---

Čtěte také:

Kdy je OSVČ předepsáno zdravotní pojištění v pravděpodobné výši?