Rusové mají nyní na bojišti iniciativu, Ukrajina potřebuje naši pomoc i vlastní mobilizaci

„Úplně bych neřekl, že je postup rychlý. Rychlý postup je něco, co si představíme, když si vzpomeneme na německý blitzkrieg během druhé světové války nebo na operaci Pouštní bouře,“ řekl k ruskému postupu Mikulecký.

„To byl rychlý postup, tedy situace, kdy se prorazí nepřátelské linie a mechanizované sbory, tanky doprovázené motorizovanou pěchotou, vyrazí směrem do týlu nepřítele, který rozvrátí, a bojující armády uzavřou v obkličovacích kotlích,“ podotkl.

„Ruský postup je rychlý z pohledu toho, na co jsme byli dosud zvyklí, tedy na statickou frontu a posuny o desítky, nebo když se významně zadařilo, tak o stovky metrů,“ doplnil Mikulecký.

Dodal také, že Rusko sice v jednom relativně úzkém prostoru postoupilo o zhruba pět kilometrů do hloubky ukrajinské obrany, na druhou stranu ani to nevedlo k rozpadu frontové linie.

Analytik ale situaci nepřikrašloval. „Rusko má v tuto chvíli strategickou iniciativu. Rusko je ten, kdo určuje, kde se útočí a kde se postupuje – o tom není sporu. Rusové v tuto chvíli mají na rozdíl od Ukrajinců poměrně početné zálohy, jsou schopní rotovat a doplňovat své vojáky,“ uvedl.

„Pokud se někde najde slabé místo, jsou schopní tam zaútočit a rychle soustředit síly. My jsme to viděli před deseti dny, kdy se Rusům podařil tento skutečně významný postup,“ pokračoval Mikulecký.

Analytik narážel na pád Očeretyne, kdy se Rusům podařilo vytvořit výběžek. „Naštěstí nepadla žádná strategická pozice, ale je problém, že se Rusům podařilo proniknout do relativní hloubky ukrajinské obrany a Ukrajinci nemají sílu tento výběžek zlikvidovat,“ dodal.

Popsal i povahu hrozby. „Je to nebezpečí pro ukrajinské obránce, kteří jsou na křídlech ruského průniku, protože těm nyní může hrozit obklíčení.“

Ukrajinci už oznámili, že se stáhnou z linie Berdyči–Semenivka. „To je škoda, protože to byla linie, která se dala poměrně dobře hájit. Poněkolikáté se opakuje stejná chyba – nezvládnutá rotace jednotek, které jsou v přímém bojovém kontaktu, které jsou pod palbou,“ přiznal Mikulecký.

„To je něco, co vojáci musejí mít nacvičené. Rusové měli štěstí, byli na místě ve správný čas, měli dostatek sil a podařilo se jim vytvořit výběžek na frontě, který teď rozšiřují a upevňují,“ dodal.

Ke špatné situaci Ukrajiny přispěly několik měsíců trvající tahanice okolo schválení dalšího balíčku americké pomoci i neschopnost Západu rychle a razantně zvýšit výrobu munice.

„My na Západě tu válku nebereme vážně, pořád to vnímáme jako problém Ukrajiny. Rusko naproti tomu zcela otevřeně říká, že je to válka proti nám, nejen proti Ukrajině, ale proti nám jako Západu,“ řekl Mikulecký.

Popsal i problémy s pomocí Ukrajině. „Neustále se vracíme k jedné věci, k neschopnosti nastartovat na Západě válečnou výrobu. V Americe to není tak zřetelné, ale v Evropě je to mnohem víc k pláči. Nejsme schopní nastartovat větší výrobu munice, protože si zavíráme ocelárny a máme drahé energie,“ uvedl Mikulecký.

„Jestli si někdo myslí, že budeme dovážet v případě jakékoliv krize tyto položky z jihovýchodní Asie, tak se mýlí. Nejsme schopní zvýšit skokově výrobu střelného prachu a dalších klíčových segmentů pro výrobu munice a zbraní,“ podotkl.

„To, co šlo před sedmdesáti lety, kdy země ohrožené nacistickou expanzí dokázaly říct, teď nám jde o život. Možná je to tím, že my si stále neuvědomujeme, nebo nechceme přiznat, že i nám jde o život,“ doplnil.

Významné podle něj je, že se podařilo v americkém Kongresu schválit rozsáhlou pomoc Ukrajině. „Je to velký úspěch, jedná se o velký balík peněz, ale je otázka, jestli se bude někdy takto velký balík peněz z americké strany ještě opakovat,“ varoval Mikulecký.

Spojené státy mají vlastní problémy například na své jižní hranici s Mexikem. Mikulecký je přesvědčen, že ke změně stanoviska bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který dlouho odmítal pomáhat Ukrajině, mohl přispět i polský prezident Andrzej Duda během své návštěvy USA.

„Uvidíme, kam se Amerika posune po prezidentských volbách, ale Amerika nám správně dává najevo, že Ukrajina je primárně evropský problém,“ přiznal.

Ukrajinci už obdrželi dodávky raket ATACMS s dostřelem 300 kilometrů. Západ však s jejich dodáním dlouho otálel.

„Naše pomoc je nedostatečná a neustále uměle omezována. Neustále se odkazujeme na ruské červené linie, které Rusové vyhlásí. Když po nějaké době linii překročíme, tak zjistíme, že se stejně nic nestalo. Kdybychom ty umělé linie, které jsme si dali, překročili hned v prvním roce války, mohli jsme být někde úplně jinde,“ uvedl Mikulecký.

Rusko by sice nebylo zcela vypuzeno z Ukrajiny, ale ovládalo by menší území.

Redaktor Novinek Alex Švamberk podotkl, že ATACMS nejsou žádné rakety dlouhého doletu, ale taktické balistické rakety krátkého doletu, mezi které spadají všechny rakety s dostřelem pod 500 km.

Na tuto vzdálenost doletí ruský iskander, 400 km je pak dolet jejich severokorejských derivátů. Rusko přitom vypaluje na Ukrajinu i střely s plochou dráhou letu Ch-101, Ch-555 nebo kalibr s doletem několika tisíc kilometrů.

Ukrajina sice s pomocí dronů útočí na ruské rafinerie, ale to je podle analytika nedostatečné. Rusko sice už musí dovážet benzin a naftu, ale jeho armáda to nepociťuje. „Je méně benzinu pro civilisty. Dodávky pro armádu mají stále přednost,“ uvedl Mikulecký.

Problémy však analytik vidí i na straně kyjevského vedení. „To, co se děje na ukrajinské straně, taky není úplně šťastné. Ukrajinské velení a politické vedení země nechtěly a dosud nechtějí přistoupit k masivní mobilizaci. Není to poprvé v historii válečných konfliktů, kdy politické zásahy komplikují práci vojákům,“ řekl Mikulecký.

Zmínil tak osud odvolaného velitele ukrajinských sil Valerije Zalužného, který chtěl už loni mobilizovat půl milionu vojáků.

„Jestli se k tomu Ukrajina odhodlá, tak pro letošní léto je již stejně pozdě, protože ty lidi odvést a vycvičit bude trvat minimálně šest měsíců, spíš víc. To už se zase dostáváme do zimy, kdy na ofenzivní akce není pomyšlení,“ dodal.

Jedno řešení však Mikulecký vidí i bez plošné mobilizace. „Když vyrazíte na západ Ukrajiny, stále je tam ohromné množství policistů, celníků apod. Pokud Ukrajina teď evidentně bojuje o život, tak by bylo v logice věci tyto lidi stáhnout a nasadit je na frontě.“

Zelenského však chválí. „Opravdu to není zpochybňování jeho role, odvedl úžasnou práci. Ukrajina měla štěstí, že ho měla v době ruského útoku ve svém čele, protože možná i díky své předchozí profesi byl schopný poskytnout světu uvěřitelnou informaci, že Ukrajina chce bojovat, chce se bránit a chce být nezávislá a potřebuje naši pomoc,“ uvedl Mikulecký.

„To, jak on cestoval po světě, jak dokázal komunikovat se státníky, s veřejností, ať už domácí, nebo zahraniční, je úžasné,“ doplnil.

Chápe proto složitou situaci. „Válka je dlouhá, únavná, nejenom tady pro nás, kterým vlastně o nic nejde. Ona je únavná i pro Ukrajince, kteří musí pohřbívat své padlé,“ podotkl.

Problémem je, že se nedostává antiraket do západních systémů protivzdušné obrany, což usnadňuje Rusům útočit na energetická zařízení a ostřelovat Charkov tak, aby z něj vyhnali obyvatele.

„I když nyní nehrozí obyvatelům zima, výpadky dodávek elektrické energie mohou mít dopad na železniční dopravu a funkci továren,“ doplnil.

Antirakety jsou navíc drahé. „Války se nevyhrávají dodáváním obranných prostředků, ale ničením útočných prostředků protivníka,“ podotkl Mikulecký.

„Dokud se neumožní Ukrajincům působit v hloubce území Ruska, likvidovat základny, odkud startují strategické bombardéry, které střely vypouštějí, tak vždycky budeme tahat za ten kratší konec, protože ne vždycky se podaří sestřelit všechno, co letí. A v dlouhodobém pohledu nemáme šanci takovou válku ustát ani ekonomicky,“ dodal.

Velký problém vidí v nedůsledném prosazení sankcí, kdy některé západní banky, které i nadále působí v Rusku, naopak blokují platby našim evropským zbrojařům.