Článek
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany. Peking v posledních letech znásobil své vojenské aktivity v okolí ostrova.
Podle Tchaj-peje čínská armáda za poslední týden podruhé provedla „společné cvičení bojové připravenosti“. Zmíněných 14 letounů se dostalo za linii ležící 76 kilometrů od břehů demokratického ostrova.
Peking podle agentury Reuters tvrzení Tchaj-wanu nekomentoval, zveřejnil však na sociálních sítích fotografie ze cvičení, avšak místo jeho konání neuvedl. „Předvoj výsadku je vždy připraven k boji,“ stojí příspěvku na síti WeChat, na který agentura odkazuje.
Na Tchaj-wanu se 20. května ujme funkce nově zvolený prezident Laj Čching-te, který užívá i anglické jméno William Lai. S Čínou se opakovaně snažil navázat kontakt, ta však veškeré nabídky k rozhovorům odmítá. Peking ho také označuje za nebezpečného separatistu. Laj po svém lednovém zvolení uvedl, že bude bránit Tchaj-wan před „pokračujícími hrozbami a zastrašováním ze strany Číny“.
Pomoc Ukrajině schválil už i americký Senát
