v CZ verzi 658 345 inzerátů

Vložit inzerát zdarma

Středočeský kraj - inzerce zdarma, bazar

Sekce inzerce zdarma

Další nové inzeráty >>

Středočeský kraj leží uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Jeho rozloha (11 015 km2) zabírá téměř 14 % území ČR a je přibližně 1,9 krát větší než je průměrná rozloha kraje v České republice. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi českými kraji kromě Karlovarského a moravských krajů. Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Jeho reliéf je poměrně málo členitý. Sever a východ je rovinatý, na jihu a jihozápadě převládají vrchoviny. Nejvyšším bodem území je vrchol brdských hřebenů Tok (864 m n. m.) v okrese Příbram, nejnižším bodem je řečiště Labe (153 m n. m.) v okrese Mělník.

Území kraje se dělí na 12 okresů s 10 okresními městy. Rozlohou je největší okres Příbram (15 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je pak Praha-západ (5 % rozlohy kraje). V roce 2007 bylo na území kraje 1 146 obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Mladá Boleslav (123 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (70 obcí). Statut města je přidělen 80 obcím.

K 1. 1. 2003, kdy nabyla platnosti reforma státní správy, byly zrušeny okresní úřady, ne však okresy jako územní jednotky. Současně byly ustaveny územní obvody pověřených obcí II. stupně a správní obvody obcí s rozšířenou působností III. stupně. Ve Středočeském kraji se nachází 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, svou velikostí velice rozdílných. Největším správním obvodem obce s rozšířenou působností je obvod Mladá Boleslav, do kterého spadá 98 obcí, naopak správní obvod Lysé nad Labem tvoří pouze 9 obcí.

Na základě vyhlášky č. 513/2006 Sb., ze dne 3. listopadu 2006, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů došlo téměř ve všech krajích České republiky (kromě Ústeckého kraje) ke změnám hranic okresů. Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2007. Smyslem této vyhlášky bylo sladění území okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Ve Středočeském kraji se tato změna týkala 36 obcí. Okresní příslušnost se tedy změnila u těch obcí, které spadaly pod obec s rozšířenou působností v jiném okrese, než ve kterém se samy nacházely. Český statistický úřad postupně přepočítává údaje za předcházející období na srovnatelnou územní strukturu okresů platnou po 1. lednu 2007. V současné době však není pro tyto přepočty k dispozici dostatek relevantních údajů. Proto musíme v meziročním vývoji některých ukazatelů za území okresů, kterých se tyto změny týkaly, uvádět tečku.

K 31. 12. 2007 měl Středočeský kraj 1 201 827 obyvatel. Nejvíce lidnatým okresem Středočeského kraje je okres Kladno, ve kterém již počet obyvatel přesáhl 155 000. V okresech Mladá Boleslav, Praha-východ, Praha-západ a Příbram žije přes 100 000 obyvatel. Naopak populačně nejmenším je okres Rakovník s necelými 54 000 obyvateli. Hustota zalidnění je nejvyšší v okresech Kladno, Praha-východ a Praha-západ , kde dosáhla hodnoty přes 160 obyvatel na km2. Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně – ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, kde hustota zalidnění nepřesahuje 70 obyvatel na km2. Kraj je charakteristický vysokým zastoupením obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc (1 056 obcí), ve kterých žije 42 % obyvatel. Podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel kraje je 54,7 % a je nejnižší v celé České republice.

Demografický vývoj kraje se začal ve 2. polovině devadesátých let minulého století hlavně díky výstavbě satelitních obytných celků v okolí Prahy výrazně měnit. Důvodem je zejména neustálý přírůstek stěhováním (v roce 2000 byl 5,9 promile, v roce 2007 20,6 promile), který příznivě ovlivňuje i přirozenou měnu obyvatel. Díky struktuře přistěhovaných, kteří jsou většinou mladší a zakládají v kraji své rodiny, se postupně snižoval úbytek přirozenou měnou (v roce 2000 byl 2,6 promile) a v roce 2007 byl již zaznamenám přirozený přírůstek 1,7 promile. Výsledkem je více než šestinásobné zvýšení celkového přírůstku obyvatel.

Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem, hustá dopravní síť, činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy – metropole celorepublikového významu – a středních Čech – periferie Prahy – je pro kraj nevýhodou. Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra regionu, do určité míry limituje rozvoj kraje. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál.

Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje.

Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky, v příměstských částech pěstováním ovoce, zeleniny a květin.

Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav je podnikem celostátního významu, pokračuje výroba malých aut v TPCA Czech, s.r.o. Kolín. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl.

Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v ČR je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst.

Průměrná hrubá měsíční mzda (fyzické osoby – předběžné údaje) dosáhla v kraji v roce 2007 výše 21 621 Kč, vzrostla proti předchozímu roku o zhruba 9 % a byla druhá nejvyšší v celé ČR.

Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nižší proti republikovému průměru. Existují výrazné rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř kraje, ovlivněné opět blízkostí Prahy. K 31. 12. 2007 byla míra registrované nezaměstnanosti v kraji podle nové metodiky 4,25 %. Nejvyšší hodnoty v rámci kraje dosáhla v okrese Nymburk 6,19 %, nejnižší v okrese Praha–západ 1,64 %.

Hrubý domácí produkt na obyvatele ve Středočeském kraji v roce 2007 vykazoval 94,3 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky, což jej zařadilo na druhé místo v porovnání s ostatními kraji. Tato skutečnost je vedle výsledku automobilového průmyslu výrazně ovlivněna strategicky výhodnou polohou Středočeského kraje, který obklopuje hlavní město republiky.

Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblastí. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora (chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr, Hrádek se stříbrnými doly, Kostnice), které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. V českém seznamu městských památkových rezervací středních Čech kromě Kutné Hory figuruje jen Kolín. Nejproslulejšími hrady jsou Karlštejn a Točník na Berounsku, Křivoklát na Rakovnicku, Český Šternberk na Benešovsku a Kokořín na Mělnicku. Nejvýznamnějšími zámky jsou Konopiště na Benešovsku, Žleby a Kačina na Kutnohorsku, Lány na Rakovnicku, Nelahozeves nebo mělnický zámek. Nejzajímavějšími zříceninami jsou Žebrák na Berounsku a Okoř v okrese Praha-západ.
Nejcennější přírodní oblast kraje představuje CHKO Křivoklátsko, která figuruje na seznamu biosférických rezervací, mezi další významné oblasti patří CHKO Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Tisk vybraných inzerátů >>
Odeslat výběr
Od Komu Kopie Text
Odběr inzerce
Po vložení emailu Vám budeme posílat inzeráty ze zvolené kategorie inzerce.
Novinky z kraje
Kladno usiluje o cyklostezku až do Prahy

Kladno - Cyklistika se těší na Kladensku dlouhodobě velké oblibě. Kromě bikesharingové služby Rekola, jejíž zkušební provoz zahájí v Kladně v polovině srpna a zájemci tak budou moci za mírný obnos sdílet růžová kola kdekoli ve městě, chce primátor města podpořit také vznik cyklostezky, která by mohla vést podél železniční trati ve směru na Prahu. Nápad je na samém počátku a proto je třeba vyvolat jednání nejen s obcemi na trase, ale také se Středočeským krajem.  

Stovky aut zářily na ploše doberského letiště už zdáli

Velká Dobrá /FOTOGALERIE/ - Oblíbená motoristická burza náhradních dílů, která se v pátek a v sobotu uskutečnila tradičně na letišti ve Velké Dobré, přilákala na bezmála desetihektarovou louku více než dva a půl tisíce návštěvníků.

Nové logistické centrum nabídne lidem práci

Buštěhrad - To, co se už dlouho mezi lidmi v Kladně a okolí šušká, bylo potvrzeno. Německý obchodní řetězec Lidl plánuje na okraji města postavit svůj velkosklad.  

Veronika Kellerová: Pro nás je lidická tragédie součástí života

Lidice - Veronika Kellerová je ve funkci starostky Lidic už sedmým rokem. Před sedmdesátým pátým výročím vyhlazení starých Lidic odpověděla Kladenskému deníku na několik otázek. Také její rodina je silně spjata s takzvanou lidickou tragédií.

Jaroslava Skleničková: Lágr mě vychoval!

Lidice – Jaroslava Skleničková, rozená Suchánková, z Lidic, je jednou ze dvou posledních žijících lidických žen, které strávily konec války v koncentračním táboře Ravensbrück. O hrůze, jež potkala jejich muže, děti a celou vesnici, se společně se sestrou a maminkou dozvěděly až po návratu do vlasti v roce 1945. Do nových Lidic se vrátila teprve v důchodovém věku.