Brno-venkov inzerce zdarma, bazar

Okres Brno-venkov vznikl po reformě státní správy v roce 1960 a tvoří široký pás obklopující ze všech stran město Brno. Nejstarší osídlení okresu je doloženo nálezy z mladší doby kamenné u Šlapanic a Bílovic nad Svitavou, z doby bronzové v okolí Rebešovic, Deblína a Bratčic. Zbytky několika hradů a hradišť po starobylých středověkých sídlech se dochovaly v okolí Tetčic (hradisko Bučín), Čučic a Ketkovic (Ketkovický hrad Levnov), Ivančic (Réna - jevišovická kultura) a Pozořic (hrad Vildenberk).
Okres leží na rozhraní jihomoravských úvalů a prvních kopců Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Hraničí se sedmi okresy: na severozápadě s okresem Žďár nad Sázavou, na severu s okresem Blansko, na východě s okresem Vyškov, na jihovýchodě s okresem Břeclav, na jihozápadě s okresem Znojmo, na západě s okresem Třebíč a uvnitř svého území s okresem Brno-město.

Rozložením okresu v krajině jsou dány jeho přírodní podmínky. Nejnižší nadmořská výška je přibližně 180 metrů na jihu okresu (oblast Přísnotice, Unkovice), na severu a severozápadě okresu naopak přesahuje až 550 metrů (Babí lom 563 m n. m., oblast Tišnovsko, Deblín, Zbraslav). Převážná část okresu leží v nadmořské výšce od 250 do 450 metrů. Z klimatického hlediska převládá teplejší podnebí s průměrnou roční teplotou v létě +14,8°C a v zimě +2,1°C. Převládají větry severozápadního směru. V porovnání se sousedními okresy je území okresu Brno-venkov sušší, protože je pod vlivem dešťového stínu Českomoravské vysočiny. Otevřenou jižní část okresu ovlivňují teplé výsušné větry. Průměrné množství ročních srážek je 491 mm.

Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) celková plocha okresu Brno-venkov dosáhla 149 893 ha. Jeho severní částí protékají dvě velké řeky Svratka a Svitava a po jejich soutoku pokračují jako řeka Svratka jižní částí okresu. K dalším významnějším vodním zdrojům patří řeka Jihlava, do které se u Ivančic zprava vlévá Rokytná a zleva Oslava. Celková délka vodních toků v okrese činí 785,5 km. Na území okresu leží devět přírodních parků (např. Bobrava, Říčky, Údolí Bílého potoka) a padesát maloplošných chráněných území, z nichž nejvýznamnější je jižní část CHKO Moravský kras o rozloze 920 ha (jeskyně Švédův stůl, Pekárna a Ochozská). Svým přírodním bohatstvím, množstvím lesů, členitostí i rozmanitostí krajinných prvků je okres Brno-venkov vyhledávanou oázou klidu, odpočinku a rekreace.

Od 1. 1. 2005 podle zákona o změně hranic krajů přešlo do Jihomoravského kraje celkem 25 obcí z kraje Vysočina. Jde o 24 obcí z okresu Žďár nad Sázavou a o 1 obec (Senorady) z okresu Třebíč, které se staly obcemi okresu Brno-venkov. V rámci sladění hranic okresů s hranicemi správních území obcí s rozšířenou působností k 1. 1. 2007 se počet zvýšil o dalších 25 obcí – 14 obcí z okresu Blansko, 7 obcí z okresu Břeclav a 4 obce z okresu Znojmo. Počet obcí okresu se tak zvýšil z původních 137 obcí na 187 obcí, 13 z nich má statut města (Dolní Kounice, Ivančice, Kuřim, Modřice, Oslavany, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov, Újezd u Brna, Zbýšov a Židlochovice), 9 obcí má statut městyse (Deblín, Doubravník, Lomnice, Medlov, Nedvědice, Nosislav, Ostrovačice, Pozořice a Troskotovice) a 6 obcí má o přiznání tohoto statutu požádáno. Okres Brno-venkov nemá vlastní okresní město. K nejmladším městům patří Újezd u Brna, který statut města obdržel v prosinci 2005.

Z hlediska velikostních skupin obcí bylo v okrese 33 obcí s počtem obyvatel menším než 199 (předběžné počty obyvatel ke konci roku 2007), 44 obcí mělo stav obyvatel v rozmezí 200 až 499 osob, 500 až 999 obyvatel mělo 57 obcí, 48 obcí spadalo do skupiny 1 000 až 4 999 obyvatel, 5 obcí (Ivančice, Kuřim Rosice, Šlapanice a Tišnov) patřilo do skupiny 5 000 až 19 999 obyvatel. Ve městech žilo 35,3 % obyvatelstva. Druhým největším městem okresu co do počtu obyvatel jsou Ivančice (po Kuřimi). Vznikly na místě pravěkých sídlišť a první zmínky o nich pochází z 11. století. Město bylo střediskem husitského revolučního hnutí v okolí Brna. Byla zde založena bratrská tiskárna a pravděpodobně v roce 1578 zahájen tisk Bible Kralické.

Na území okresu žilo ke konci roku 2007 celkem 195 644 obyvatel, z toho bylo 99 173 žen (50,7 %). Počet obyvatel se proti konci roku 2006 zvýšil o 4 810 osob. Ke zvýšení stavu obyvatel přispělo především stěhování, zatímco se v průběhu roku 2007 vystěhovalo z okresu 4 099 osob, přistěhovalo se 8 578 osob (přírůstek stěhováním tedy činil 4 479 osob). Významný podíl představují přistěhovalí z okresu Brno-město, kteří vyhledávají a využívají dobré podmínky pro výstavbu domů a bytů v klidném a krásném prostředí obcí okresu Brno-venkov s relativně dobrým dopravním napojením na Brno. Ve stejném období se živě narodilo 2 201 dětí, zemřelo 1 870 osob (přirozený přírůstek představoval 331 osob). Podle věkové struktury z konce roku 2006 bylo z celkového počtu obyvatel 15,2 % osob ve věku do 14 let, stáří 15 až 64 let mělo 70,1 % obyvatel okresu a starších 65 let bylo 14,7 % osob. Průměrný věk obyvatel okresu na konci roku 2006 dosahoval 40,0 roků (38,6 u mužů a 41,5 u žen). V rámci Jihomoravského kraje je nejvyšší věkový průměr v okrese Brno-město, a to 41,8 roku, naopak okresem s nejnižším věkovým průměrem je Znojmo – 39,5 roku.

Podle územní struktury platné od 1. ledna 2003 jsou jednotlivé obce okresu seskupeny do správních obvodů obcí s rozšířenou působností. V okrese Brno-venkov jsou sídla ORP v souladu se změnami k 1. 1. 2007 rozmístěna ve městech Ivančice, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov a Židlochovice. Správní území těchto obcí nyní odpovídá území okresu. Správní obvod Ivančice má rozlohu 172 km2, 17 obcí mělo 23 693 obyvatel (předběžný stav k 31. 12. 2007). Správní obvod Kuřim má rozlohu 77 km2, 10 obcí mělo 20 439 obyvatel, správní obvod Pohořelice má rozlohu 195 km2, 13 obcí mělo 12 626 obyvatel, správní obvod Rosice má rozlohu 174 km2, 24 obcí mělo 23 954 obyvatel, správní obvod Šlapanice má rozlohu 343 km2, 40 obcí mělo 57 965 obyvatel, správní obvod Tišnov má rozlohu 343 km2, 59 obcí mělo 28 141 obyvatel a správní obvod Židlochovice má rozlohu 194 km2, 24 obcí mělo 28 826 obyvatel.

Vzhledem ke své poloze má Brno-venkov značnou intenzitu dopravy. Silniční doprava (dálnice Brno směr Praha, Bratislava a Ostrava) i železniční trasy zákonitě procházejí územím okresu a tím kladně ovlivňují hospodářství i rozvoj podnikatelských aktivit.

Okres Brno-venkov zůstal i přes strukturální změny v hospodářství v posledním desetiletí okresem průmyslově zemědělským. Díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám má na území okresu bohatou tradici zemědělství, které je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování ovoce, zeleniny i vinné révy. Zemědělská půda zabírá více než 57 % z celkové plochy okresu.

Více jak 31,6 % ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo podle údajů ze sčítání lidu, domů a bytů zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu a výrobě elektřiny, 11,4 % ve stavebnictví, 11,3 % v obchodě, 6,6 % v odvětví dopravy, pošty a telekomunikace, 5,3 % ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech, 5,1 % ve školství, stejné procento ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení. V zemědělství a lesnictví pracovalo 4,8 % ekonomicky aktivních stejně jako v činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky. Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2007 dosáhla 4,53 % a patří dlouhodobě mezi nejnižší v kraji. Je to dáno také tím, že obyvatelé okresu nachází pracovní příležitosti především v Brně. Podle výsledků SLDB 2001 vyjíždělo za prací z obce bydliště téměř 48 tisíc obyvatel, z toho více jak 60 % vyjíždělo za prací právě do krajské metropole Brna. Vyjížděli i za vyšším výdělkem. V roce 2005 (poslední údaje na úrovni okresu) dosáhla průměrná mzda u podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci se sídlem v okrese celkem 17 638 Kč na přepočtenou osobu, v okrese Brno-město to bylo 19 111 Kč.

Ke školství v okrese Brno-venkov je možno uvést několik údajů za školní rok 2005/2006. V tomto období zde existovalo 115 mateřských škol, navštěvovalo je 4 919 dětí, dále 93 základních škol s 14 329 žáky. Střední školství bylo reprezentováno 5 gymnázii (1 679 studentů) a 14 středními odbornými školami a učilišti (2 945 studentů). Za vzděláním podle údajů ze sčítání v roce 2001 vyjíždělo mimo okres Brno-venkov téměř 60 % těch, kteří při cestě do školy vyjížděli mimo obec svého bydliště.

Zdravotnickou péči v okrese poskytovaly 2 nemocnice a 1 odborný léčebný ústav. V roce 2006 zde existovalo 72 ordinací praktických lékařů pro dospělé, 34 dětských ordinací, 69 ordinací stomatologů, 15 ordinací gynekologů a 64 ordinací specialistů. V roce 2006 v okrese Brno-venkov působilo celkem 310 lékařů, poměrově vyjádřeno - na tisíc obyvatel připadalo v průměru 1,8 lékařů, což byl poměr sice nejnižší v Jihomoravském kraji, ale kompenzací je možnost návštěv snadno dostupného Brna-města, kde připadlo na tisíc obyvatel 7,8 lékařů. Léky byly vydávány v 34 lékárnách. Sociální péči poskytoval 1 ústav sociální péče pro mládež, pro starší občany byly k dispozici 3 domovy důchodců a 6 penzionů pro důchodce.

Kulturní zařízení se nachází většinou ve městech, zatímco na venkově jsou k dispozici převážně veřejné knihovny. Těch bylo v roce 2006 v rámci okresu celkem 137. Namísto stálého divadla, které v okrese není zastoupeno, nabízí kulturní vyžití především 7 stálých kin, 12 muzeí a 9 galerií. V letních měsících je možnost návštěvy kulturního zařízení rozšířena o 8 přírodních amfiteátrů. Pro tělesnou výchovu a sport je v okrese využíváno 245 hřišť, 14 koupališť a bazénů (z toho 4 kryté), 11 stadionů pro letní sporty, 2 zimní stadiony a 136 tělocvičen včetně školních s přístupem veřejnosti.

Vedle přírodních zajímavostí zvyšuje turistickou přitažlivost okresu množství stavebně-historických památek. Najdeme mezi nimi památky všech stavebních slohů od románského až po moderní architekturu 20. století, včetně technických památek a památek lidového stavitelství.

Na území okresu se dochovalo přes 400 významných kulturních a uměleckých památek. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější patří evropské unikáty, jako cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, benediktinský klášter v Rajhradě u Brna, zámek a zámecký park v Židlochovicích nebo Mohyla míru na Prateckém kopci (památník Bitvy tří císařů). Nelze opomenout ani zříceninu ženského premonstrátského kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích. Z technických památek je to především železniční most na trati Střelice - Hrušovany, kovárna v Těšanech a Stará huť v Josefovském údolí.