Vyškov inzerce zdarma, bazar

Okres Vyškov leží ve východní části Jihomoravského kraje. Sousedí se šesti okresy, východním sousedem je okres Kroměříž, který je součástí kraje Zlínského, na severu a severovýchodě se rozkládá okres Prostějov z Olomouckého kraje. Následují 4 okresy Jihomoravského kraje, na západě sousedí s okresem Brno-venkov, na severozápadě s územím okresu Blansko, jižní hranice odděluje okres Vyškov od území okresů Hodonín a Břeclav. Nejdále na sever sahá katastrální území obce Nové Sady, na východ katastr obce Kožušice, na jih Bošovice a na západ Hostěrádky - Rešov.
Vyškovsko leží na rozhraní dvou horských systémů – Českého masívu a Karpat, geologická hranice mezi nimi jde Vyškovským úvalem, geograficky pak Vyškovskou bránou. Severozápadně od této hranice leží Drahanská vrchovina prvohorního stáří (na území okresu zasahuje Konická vrchovina, která je její součástí), jež je na okrajích rozlámaná v četná údolí, např. Rakovecké údolí, údolí Malé a Velké Hané. Na svazích údolí byly donedávna četné drobové kamenolomy, v nichž se těžil a zpracovával štěrk (nyní jsou v provozu pouze dva). Na jihovýchodní straně běží hranice okresu po hřebenech Ždánického lesa, podél Chřibů a napříč Litenčicko - Orlovické vrchoviny, jejímž pokračováním je řada kopců, které jdou středem území okresu. Nadmořská výška této pahorkatiny se pohybuje v rozmezí 250 - 300 metrů.

Nejvýše položenou obcí okresu je na Drahanské vrchovině ležící obec Nové Sady s nadmořskou výškou 586 metrů. Nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 600 metrů je vrch Kojál u obce Krásensko a právě zde je umístěn televizní vysílač. Naopak nejnižším místem okresu je území u obce Šaratice se 197 metry nad mořem.

Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) patří okres Vyškov rozlohou 87 605 ha k menším okresům Jihomoravského kraje, menší je pouze okres Brno-město (23 019 ha) a okres Blansko (86 267 ha). Zemědělská půda o rozloze 47 741 hektarů tvořila na konci roku 2007 celkem 54,5 % výměry okresu. Z této plochy připadalo 43 662 hektarů na ornou půdu, 1 675 hektarů na trvalé travní porosty a 2 344 hektarů na sady a zahrady. Z hlediska bonity půdy jsou nejúrodnější černozemě rovin a údolí, hnědozemě svahových hlín na úbočích kopců, méně úrodné jsou vápenité půdy karpatské části okresu a nejméně úrodné jsou křemičitopísčité půdy Drahanské vrchoviny. Nezemědělské půdy bylo 39 864 hektarů, z toho 29 923 hektarů, což je 75,1 %, tvořily lesní porosty. Převážná většina území okresu náleží k mírně teplé klimatické oblasti, kde se průměrná roční teplota pohybuje okolo 8°C. Pouze nejvýše položené části Drahanské vrchoviny v západní části okresu jsou chladnější, průměrná teplota zde dosahuje 6 až 7°C.

Administrativně se okres Vyškov po sladění hranic k 1. 1. 2007 člení na 80 obcí a dále pak na 118 částí obcí. Pouze 5 obcí má statut města (Bučovice, Ivanovice na Hané, Rousínov, Slavkov u Brna a Vyškov), dvě obce mají statut městyse (Brankovice, Hvězdlice) a 4 obce mají o přiznání statutu městyse zažádáno (Bošovice, Račice-Pístovice, Šaratice a Švábenice). Celkem 66 obcí má pouze jednu část obce, 17 obcí se dělí na dvě a více částí obce, město Vyškov má dokonce 14 částí obce. Z hlediska velikostních skupin obcí bylo v okrese 6 obcí s počtem obyvatel menším než 199 (předběžné počty obyvatel ke konci roku 2007), 30 obcí mělo stav obyvatel v rozmezí 200 až 499 osob, 500 až 999 obyvatel mělo 30 obcí, 10 obcí spadalo do skupiny 1 000 až 4 999 obyvatel, 3 obce (Bučovice, Rousínov a Slavkov u Brna) patřily do skupiny 5 000 až 19 999 obyvatel a konečně jedna obec, a to Vyškov, byla ve skupině 20 000 až 49 999 obyvatel.

Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Vyškov působí 3 obce s rozšířenou působností (ORP) – Bučovice, Slavkov u Brna a Vyškov (obce 3. stupně). Podle správního území těchto tří obcí byly od počátku roku 2007 narovnány hranice okresu, tím tedy obec Mouchnice, která patří pod ORP Kyjov, přešla do okresu Hodonín. Správní obvod Vyškova má největší rozlohu – 547 km2, patří sem 42 obcí s celkovým počtem obyvatel 50 905 (k 31. 12. 2007), následují Bučovice s rozlohou 171 km2, patří sem 20 obcí s 15 727 obyvateli. Správní obvod Slavkova u Brna má rozlohu 158 km2, 18 obcí mělo 20 887 obyvatel. K nižšímu správnímu členění: Bučovice a Slavkov u Brna plní zároveň i funkci pověřeného obecního úřadu (POU), v rámci ORP Vyškov jsou celkem 3 POU – Ivanovice na Hané, Rousínov (obce 2. stupně) a Vyškov, navíc Vojenský újezd Březina.

K 31. 12. 2007 žilo v okrese Vyškov 87 519 osob, z nichž bylo 44 421 žen (50,8 %). Počet obyvatel se proti konci roku 2006 zvýšil o 416 osob. Ke zvýšení stavu obyvatel přispělo především stěhování, zatímco se v průběhu roku 2007 vystěhovalo z okresu 1 452 osob, přistěhovalo se 1 842 osob (přírůstek stěhováním tedy činil 390 osob). Ve stejném období se živě narodilo 918 dětí, zemřelo 892 osob (přirozený přírůstek představoval 26 osob). Podle věkové struktury z konce roku 2006 bylo z celkového počtu obyvatel 14,7 % osob ve věku do 14 let, stáří 15 až 64 let mělo 70,9 % obyvatel okresu a starších 65 let bylo 14,4 % osob. Průměrný věk obyvatel okresu dosahoval 39,8 roků (38,3 u mužů a 41,3 u žen). V rámci Jihomoravského kraje je nejvyšší věkový průměr v okrese Brno-město, a to 41,8 roku, naopak okresem s nejnižším věkovým průměrem je Znojmo – 39,5 roku.

Hospodářství v okrese vždy mělo průmyslově - zemědělský charakter. V průmyslu podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 bylo zaměstnáno 29,9 % ekonomicky aktivních obyvatel, v zemědělství to bylo 6,1 % a ve stavebnictví 10,5 % ekonomicky aktivních. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ke konci roku 2007 hodnoty 4,88 %, což je hodnota příznivější, než úroveň nezaměstnanosti za celý Jihomoravský kraj (6,92 %) a je 2. nejnižší v kraji (po okrese Brno-venkov – 4,53 %). Tomuto faktu napomáhá vcelku snadná dopravní dostupnost brněnských podniků. Podle údajů ze SLDB 2001 cestovalo za prací do krajského města Brna celá třetina těch, kteří za prací vyjížděli mimo obec svého bydliště. Vyjížděli zřejmě i za vyšším výdělkem. V roce 2005 (poslední údaje na úrovni okresu) dosáhla průměrná mzda u podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci se sídlem v okrese celkem 15 888 Kč na přepočtenou osobu, v okrese Brno-město to však bylo 19 111 Kč a v okrese Brno-venkov 17 638 Kč. Z výdělků během ekonomicky aktivního života však plyne i výše starobního důchodu. V prosinci roku 2006 pobíralo na okrese Vyškov starobní důchod celkem 11 560 osob, jeho průměrná výše dosáhla částky 7 709 Kč. Nejvyšší starobní důchody byly vypláceny právě v okrese Brno-město, a to 8 187 Kč.

Ke školství v okrese Vyškov je možno uvést několik údajů za školní rok 2005/2006. V tomto období zde existovalo 69 mateřských škol, navštěvovalo je 2 598 dětí, dále 49 základních škol s 7 795 žáky. Střední školství bylo reprezentováno 2 gymnázii (1 119 studentů) a 9 středními odbornými školami či učilišti (2 449 studentů). Vyšší vzdělání poskytovala 1 vyšší odborná škola. Za vzděláním podle údajů ze sčítání v roce 2001 vyjíždělo mimo okres Vyškov téměř 40% těch, kteří při cestě do školy vyjížděli mimo obec svého bydliště.

Zdravotnickou péči v okrese poskytovala 1 nemocnice ve Vyškově, v roce 2006 zde existovalo 35 ordinací praktických lékařů pro dospělé, 17 dětských ordinací, 40 ordinací stomatologů, 6 ordinací gynekologů a 39 ordinací specialistů. V roce 2006 v okrese Vyškov působilo celkem 244 lékařů, z toho 235 v nestátních zařízeních. Poměrově vyjádřeno - na tisíc obyvatel připadalo v průměru 2,8 lékařů – nejvyšší poměr byl v okrese Brno-město, a to 7,8 lékařů na 1 000 obyvatel. Léky byly vydávány ve 18 lékárnách. Sociální péče byla poskytována ve 2 ústavech sociální péče (z toho 1 pro mládež), pro starší občany byly k dispozici 2 domovy důchodců, 1 penzion pro důchodce a 8 domů s pečovatelskou službou.

Kulturní zařízení se nachází většinou ve městech, na venkově jsou převážně veřejné knihovny. Těch zde bylo v roce 2006 celkem 93. V okrese není žádné stálé divadlo, kulturní vyžití nabízí především 8 stálých kin, 6 muzeí a 2 galerie. V letních měsících je možnost návštěvy 9 přírodních amfiteátrů. Pro tělesnou výchovu a sport je v okrese k dispozici 112 hřišť, 11 koupališť a bazénů (z toho 2 kryté), 4 stadiony pro letní sporty, 2 zimní stadiony a 68 tělocvičen včetně školních s přístupem veřejnosti.

Okres Vyškov patří k ekologicky zachovalým okresům, k čemuž přispívá i velká plocha lesů. Ke zdravému ovzduší napomáhá i plynofikace okresu, když podle údajů ze sčítání 78 % trvale obydlených bytů bylo vybaveno plynem z veřejné sítě. Přesto lokální znečištění vzduchu při komunikační síti od Rousínova přes Vyškov k Ivanovicím na Hané bývá značné.

Okres Vyškov není typickou rekreační oblastí. Návštěvníkům však poskytuje možnosti k zajímavým procházkám v přírodě i k prohlídce mnohých architektonických a kulturních památek. V katastru obce Nesovice se na 9 hektarech nachází národní přírodní památka Malhotky, v katastru obce Letonice pak na ploše 24 hektarů národní přírodní rezervace Větrníky. Obě území mají charakter stepi s výskytem chráněné a ohrožené teplomilné vegetace. Pro krásy přírody jsou vyhledávány i přírodní parky Rakovecké údolí, Říčky či Ždánický les. Z architektonických památek se z doby románské dochovalo torzo rotundy z 11. století v Pustiměři, ve Vyškově, Račicích a Ivanovicích na Hané se nachází zámky vzniklé přebudováním původních gotických hradů. Renesanční sloh reprezentuje zámek s arkádovým nádvořím v Bučovicích a Nové Zámky u Nesovic. Barokní architekturu zastupuje zámek ve Slavkově u Brna, budovaném od konce 17. století. V zámku je umístěna napoleonská expozice, připomínající "bitvu tří císařů" a proslulá obrazárna. Lidová architektura je zastoupena typem žudrového hanáckého domu (Lysovice, Rostěnice, Kučerov) a typem chalup z podhorské oblasti Drahanské vrchoviny (Ruprechtov, Luleč). Technickými památkami jsou dva větrné mlýny holandského typu v Ruprechtově a Chvalkovicích u Bučovic. Objekty individuální rekreace jsou na okrese soustředěny u vodních ploch a v zalesněném prostředí, což jsou především obce Luleč, Račice-Pístovice a Ruprechtov.